Zatím co nám pranostiky radí stát se v březnu peciválem a zbytečně se nevystavovat riziku, u mě tomu bylo přesně naopak..


Měsíc březen se pro mě stal měsícem výzev, zajímavých setkání, vtipných příhod a šťastných okamžiků. Nepamatuji si, kdy jsem se naposledy více smála, běhala, cvičila, mluvila, ale i se nutila, bála a dokonce styděla. Zkrátka a dobře jsem se ani trochu nenudila.
Tolik emocí během tak krátkého časového úseku. Někdy je nestíhám během dne ani vstřebat. A tak večer ležím, promítám si je v hlavě a ještě se u toho stupidně usmívám. Je tohle štěstí? Myslím, že ano. Protože já se šťastná skutečně cítím.
Dokonce i když se hrnu do auta úplně cizímu pánovi v domnění, že je to moje kamarádka. Hudruju u toho proč musela zaparkovat na druhé straně parkoviště, když přeci musela vidět, že stojím na začátku. Funím, jak jsem běžela a do toho samozřejmě drčím. Něco mi tu ale najednou nehraje.
Proč stále mlčí? Ani mi neodpověděla na pozdrav. Zvednu k ní pohled. A nestačím se divit.. kdo je sakra ten chlap a proč na mě tak zírá? Co dělá v jejím autě? Počkat, zdá se mi to, nebo je to auto najednou cizí? Rozhlédnu se a můj vyděšený pohled se zastaví na vůni se sličnou nahou slečnou, která se houpe na zpětném zrcátku.
Kouknu se znovu na něj a vykoktám své nevinné: "Promiňte". Napětí v jeho tváři pomalu mizí. Dokonce bych se vsadila, že mu právě jemně zacukaly koutky. Aby ne. Tohle se mu jistě neděje denně, na rozdíl ode mne. Teď se cítím opravdu trapně.
Když se mě ale docela mile zeptá, jestli potřebuji někam hodit, smějeme se už oba.
Podobných příběhů mám za tenhle měsíc mraky. Odjakživa jsem magnet na trapasy a přeborník v katastrofách všeho druhu. Pokud se budete chtít znemožnit, rozhodně mi napište a já vám dám hned pár tipů jak na to. ;)
Zvláštní na tom je, že i tuhle část mě mám vlastně ráda.
Teď poslední dobou mám asi všechno ráda.  Ráda vstávám. Spokojeně usínám. Ráda zkouším nové věci a ráda přijímám výzvy. Ráda si věřím a ráda hledám to, co mi dělá dobře. A co hledám, to také nacházím.
Nemyslím si, že bych měla teď nějak snazší život než dřív. Jen si ho tolik nekomplikuji. Rozhodně ani nemám méně překážek, jen je chci mít co nejdříve za sebou. Ani nezažívám jen úspěch, ale neúspěchu se dnes dokážu zasmát.
Březen, byl prostě skvělý měsíc. A já doufám, že duben bude jeho volným pokračováním.
Takže dámy a pánové, držte si klobouky. Jedeme dál na plný plyn, ale rozhodně ne z kopce.. ;)